autumn-cows.jpgautumn-agriculture.jpgautumn-Vines.jpgautumn-fields.jpg

KRMNÁ ŘEPA

KRMNÁ ŘEPA (Beta vulgaris, ssp. Esculenta, var. crassa), odrůdy krmných řep včetně tzv.krmných polocukrovek se od cukrovky odlišuje menším počtem listů, kratšími a tenčími řapíky. Výraznou odlišností od cukrovky jsou rozdílné tvary a barva bulvy (od žluté do tmavě červené-fialové). Bulva většinou více vyrůstá nad povrch půdy oproti cukrovce.

Význam a složení:

Krmná řepa je především využívána ke krmení hospodářských zvířat (hlavně skotu). Má nízký obsah sušiny, 10 - 25 %, nízký obsah dusíkatých látek a vlákniny, jen asi 1 % a velmi nízký obsah tuku, asi 0,1 %. Hlavní živinou je sacharóza, která představuje asi 8 %.

Základním požadavkem při zkrmování řepy je, že znečištění nesmí přesáhnout 5%. Řepu před zkrmením je třeba nadrtit a zamíchat s ostatními objemnými krmivy. Při zkrmování celých bulev dochází k otlakům dásní a při vysokých dávkách hrozí riziko vzniku bachorové acidózy. Řepa rovněž nesmí být drcena do zásoby, jinak dochází ke znehodnocování krmiva. Maximální doba od namíchání do zkrmení je 6 hodin.

Riziko představuje zkrmování namrzlé řepy, protože obsahuje značné množství dusičnanů (2 – 7 g dusičnanového N/kg sušiny). Při pomrznutí dochází ke zvýšení obsahu draslíku, který stupňuje toxicitu dusičnanů.

Dusičnany jsou poměrně málo toxické, ale působením nitrátreduktázy bakterií trávicího traktu se redukují na značně toxické dusitany. Ty se pak dostávají do krve a oxidují hemoglobin na methemoglobin. Citliví k účinkům dusičnanů jsou zejména přežvýkavci, protože v bachoru dochází k jejich redukci velice rychle. Dusitany se sice mohou dále redukovat na čpavek, ale tento proces je mnohem pomalejší. Do krve se tak dostává velká část dusitanů. Toxicita dusičnanů je popisována také u koní a mul, jejichž slepé střevo a tračník umožňují rozsáhlou mikrobiální redukci dusičnanů. Ostatní monogastři jsou vůči dusičnanům méně citliví, protože k jejich redukci dochází až v tračníku, takže se jich většina vstřebá neredukovaných.

Při zkrmování řepy a chrástu může také dojít ke vzniku osteomalacie. Její etiologie souvisí s nedostatkem kostitvorných látek, zejména vápníku. Dochází k ní zejména v důsledku nadměrného příjmu kyseliny šťavelové z řepy. Negativně působí také znečištění krmiva zeminou a nevyvážená krmná dávka (nadbytek dusíkatých látek a nedostatek vlákniny).

Pěstitelské požadavky:

Technologie pěstování krmné řepy vychází z obdobných  principů jako pěstování cukrovky Areál pěstování krmné řepy je široký, nejlepší výsledky dává v podhorských oblastech se srážkami nad 600mm. V osevním postupu se krmná řepa zařazuje po ozimých obilninách, sama je vhodnou předplodinou pro jarní obilniny. Po sobě může být řazena nejdříve za 4 roky. Základem hnojení krmné řepy jsou statková hnojiva: chlévský hnůj na podzim, močůvka vyvážená na strniště nebo kejda navážená na rozřezanou slámu. Kejdu nelze aplikovat před setím, neboť se silně snižuje vzcházivost osiva. Řepa využívá i zelené hnojení zaorané na podzim s menší dávkou hnoje. Hlavní zásadou sklizně krmné řepy je co nejméně poškodit bulvu tak, aby bylo možné ji dlouhodobě skladovat, bez větších ztrát. Bulvy se neseřezávají.

DESIGNED BY A4JOOMLA - POWERED BY MDJAY
TOPlist