autumn-Vines.jpgautumn-fields.jpgautumn-agriculture.jpgautumn-cows.jpg

CUKROVKA

CUKROVKA (Beta vulgaris, ssp. esculenta, var. altissima). Řepa je rostlina hospodářsky dvouletá. V prvním roce vegetace tvoří bulvu a listovou růžici. Listy cukrovky mají silné řapíky, velmi zvlněnou čepel, jsou sestaveny v listové růžici na hlavě bulvy. Ve druhém roce vegetace z osy srdéčka vyrůstá hlavní lodyha. Z pupenů v úžlabí vedlejší lodyhy a na nich generativní orgány. Květ po 2 – 5 kvítcích pohromadě, a tak vytvářejí klubíčko. Klubíčko je souborem nepravých plodů (kulovitých nažek), uzavřených ve ztvrdlém zaschlém okvětí. Semena jsou 1 až 2mm velká, hnědé barvy, plochá.

Bulva cukrovky je část rostliny bez listů (někdy se používá termín kořen) a tvoří ji:

  • hlava bulvy (epikotyl) - horní část bulvy, ze které vyrůstá růžice listů, hranici tvoří nejnižší věnec listových pupenů
  • krk bulvy (hypokotyl) - část bulvy mezi hlavou a vlastním kořenem, která nenese listy ani kořeny
  • vlastní kořen (radix) - spodní a největší část bulvy, ze které vyrůstají postranní kořínky, zejména v tzv. kořenové rýze

Význam a složení:

Cukrovka je pěstována hlavně jako technická plodina, surovina na výrobu cukru. V malé míře je využívána ke krmným účelům (bulvy, chrást a vedlejší produkty z cukrovaru, řízky a melasa). V poslední době jsou sledovány možnosti využít cukrovku k výrobě lihu, respektive ETBE (etyl-terciál-butyl-éter) přísady využitelné v pohonných hmotách. Ověřují se další možnosti využití cukrovky v chemii, na výrobu krmných kvasnic atd.

Z technologického hlediska se rozdělují látky obsažené v bulvách cukrovky na dřeň a řepnou šťávu. Řepnou dření se rozumí souhrn ve vodě nerozpustných látek. Dřeň tvoří vláknina (pentózany, pektinové látky, celulóza, lignin), rostlinné bílkoviny, stopové množství jiných organických látek, asi 4 % ve vodě nerozpustných organických kyselin. Zbytek tvoří řepná šťáva, tj. voda a v ní rozpuštěné látky. Z nich přibližně 87% tvoří sacharóza. Řepná bulva obsahuje asi 76% vody a 24% sušiny. Zpracováním cukrovky v cukrovaru získáme v průměru 12,5% bílého cukru, 5,5% sušených řízků a 4,5% melasy. Pro hodnocení technologické jakosti cukrovky je nejdůležitější obsah sacharózy a melasotvorných látek. Sacharóza dosahuje v cukrovce koncentrace v rozmezí 15 – 18%, maximálně 20 – 22%.

Pěstitelské požadavky:

Nejvhodnější předplodinou jsou ozimé obilniny, nejčastěji ozimá pšenice. Cukrovka by se neměla pěstovat po sobě dříve než za 4 až 5 let. Organické hnojení je nezbytnou součástí systému hnojení cukrovky. Nejvhodnější hnojiva jsou chlévský hnůj a kompost. Výše dávek živin k cukrovce má vycházet z analýzy půdy, protože cukrovka je velmi citlivá na přehnojení dusíkem, které vede k poklesu cukernatosti, v některých případech i k poklesu výnosu. Porosty cukrovky jsou zakládány přesným výsevem osiva na konečnou vzdálenost (technologie bez ruční práce). V současné době se cukrovka vysévá na konečnou vzdálenost 18 až 21cm. Pro setí cukrovky se používají přesné secí stroje. Doba možného osevu v našich podmínkách je od 15. března do 20. dubna. V období vzcházení se porost řepy plečkuje (v posledních letech dost omezeně), když to stav porostu nebo půdy vyžaduje (zaplevelený meziřádek, vytvořený půdní škraloup atd.). Cukrovka se začíná sklízet koncem září, resp. v první dekádě října, kdy je předpoklad vysoké technologické jakosti bulev, a ukončena by měla být do 15. listopadu. Cukrovka se sklízí mechanizovaně. Základní varianty sklizně cukrovky jsou jednofázová sklizeň, kdy je současně sklizen chrást i bulvy jedním strojem. Při dvoufázové sklizni pracují dva samostatné stroje. Jde buď o ořezávač chrástu a nakládací vyorávač bulev nebo o ořezávací  vyorávač bulev (bulvy ořeže, vyorá a uloží do řádku) a sběrací nakladač bulev. V současnosti se prosazuje drcení chrástu, jeho rozmetání na pozemek a zaorání jako zelené hnojení.

 

Zdroj: VFU.cz

DESIGNED BY A4JOOMLA - POWERED BY MDJAY
TOPlist