VIKEV

OZIMÉ VIKVE produkují vysoké výnosy kvalitní zelené hmoty, vhodné pro přímé krmení, silážování, případně na zelené hnojení. Dávají vysoké výnosy jakostní píce jak v čistých kulturách, tak ve směskách s ozimou pšenicí, kde umožňují prodloužení přímého krmení nebo v určitých oblastech v Landsberské směsce (ozimá vikev, jílek mnohokvětý a inkarnát). Právě z hlediska krmné bilance mají v plynulém pásu zeleného krmení své místo a s jejich využitím by se mělo ve větší míře počítat, zvláště ve vhodných oblastech k jejich pěstování.

BIOLOGIE

Jednoleté rostliny. Formy ozimé (vikev huňatá a vikev panonská) i jarní (vikev setá). Vikev huňatá klíčí při teplotách 2 - 3 °C. Mladé rostliny dobře snáší menší mrazíky. Neprospívá jí kolísání denních a nočních teplot na jaře.

PÍCNINÁŘSKÝ VÝZNAM

Využívána na zelené krmení nebo na silážování. Na významu ztrácejí díky rozšíření silážní kukuřice. Stonky vikví jsou poléhavé. Pěstovány ve směskách s podpůrnou plodinou (obilniny). Ozimé vikve jsou součástí Landsberské směsky (ozimá vikev, jílek mnohokvětý, inkarnát)

Produkce čistého porostu vikve seté a panonské je 15 - 20 t.ha-1 zelené píce. Produkce vikve huňaté je 20 - 30 t.ha-1 zelené píce.

Obsažené antinutriční látky, podle Lichnera et al. (1983) obsahuje vikev huňatá více hořkých látek. Při vyšším podílu této vikve ve směsce přechází hořké látky také do mléka. V semenech vikve seté může být alkaloid vicianin.

AGROTECHNIKA OZIMÉ VIKVE PANONSKÉ

Významným znakem ozimých vikví je značná proměnlivost jejich biologických znaků a vlastností, která je ovlivňována jednak stanovištními podmínkami (relativní vzdušnou vlhkostí, množstvím srážek a teplotou) a také agrotechnikou. Reakce ozimých vikví na agroekologické podmínky je rozhodující, neboť na ní závisí tvorba jejich výnosů.

Ozimá vikev Dětenická panonská je na půdu nenáročná, vhodné jsou hlinité nebo hlinitopísčité neslévavé pozemky. V osevním sledu je zařazovaná po raně sklizených plodinách, většinou po obilovině. Vyžaduje dostatek vápníku v půdě, což zajistíme hnojením k předplodině. Porosty na píci na podzim nemusíme hnojit, na jaře při výrazném deficitu živin nebo u zeslabených porostů použijeme střední dávku kombinovaného hnojiva. Porosty na semeno hnojíme na podzim dávkou P a K dle půdní zásoby, na jaře pak přihnojíme kombinovaným hnojivem. Vikev vyžaduje před setím půdu dostatečně slehlou, proto je nutné orbu provést 4 týdny před setím a okamžitě pozemek urovnat.

Bezprostředně před setím provedeme detailní přípravu s důrazem na urovnání pozemku. Termín setí je do 15. září, hloubka setí je 3-4 cm do řádků širokých 15-20 cm. Po zasetí pozemek uválíme. U semenných porostů je zapotřebí zvážit nutnost setí podpůrné plodiny v případě, kdy předplodinou bylo ozimé obilí a lze předpokládat značný výdrol. Na jaře je nezbytné včas provést přikulení, utužit vytažené rostliny a ošetřit herbicidem, pokud jsme to neprovedli již na podzim vhodným preemergentním postřikem.

Pro jarní chemické ošetření u semenářských porostů je vhodný postřik Basagranem, hlavně v případě, kdy očekáváme zaplevelení heřmánkovitými pleveli a svízelem. K desikaci semenných porostů přistupujeme, je-li polovina až 3/4 lusků na rostlinách zralá. Použijeme k ukončení vegetace Reglone v dávce 2-3 l/ha s použitím smáčedla. Po 5-7 dnech provedeme přímou sklizeň kombajnem. Osivo ihned ventilujeme, následně vyčistíme a dosušíme dle potřeby. Biologické dozrávání osiva trvá až 3 týdny. Výnosy zrna se pohybují od 0.5 do 1.0 t z hektaru, za příznivých podmínek i více.

OSTATNÍ VIKVE

EKOLOGICKÉ POŽADAVKY

Vikvím se nejlépe daří na těžkých, vlhčích půdách (nesnáší velmi vlhké půdy). Písčité půdy jen s dostatkem vápna. Drsnější klimatické podmínky snáší hlavně vikev huňatá, která je odolná vůči jarním mrazíkům. Vikev panonská je vhodnější spíše pro teplejší sušší oblasti. Na vláhu jsou náročnější jarní formy vikve (vikev setá). Nejméně náročná na vláhu je vikev huňatá. Vyhovují ji méně kvalitní a vysýchavé půdy.

AGROTECHNIKA

Příprava půdy stejná jako u obilnin (tvoří kostru směsky s vikvemi). Půdu vyžadují vikve dostatečně slehlou. Nevyhovuje jim setí do čerstvě naorané půdy.

Vikev setou vyséváme co nejdříve na jaře (využití zimní vláhy). Ozimé vikve (huňatou a panonskou) sejeme počátkem září. Při určení výsevku je důležitý poměr luskovin a obilnin ve směsce. Základní výsevek vikve seté je 160 kg.ha-1, hloubka setí 40 - 50 mm, šířka řádků 120 - 150 mm. Výsevek vikve huňaté je 140 - 150 kg.ha-1 a vikve panonské 170 - 180 kg.ha-1.

Hnojení spočívá především ve vyšších dávkách draslíku (80 kg.ha-1 K) a fosforu (40 kg.ha-1 P). Dávky dusíkatých hnojiv záleží na dalších komponentech směsky. U vikve seté je možné využít také vápnění.

ZAŘAZENÍ V OSEVNÍM POSTUPU

Na zelené krmení pěstovány ve směskách pěstovány jako ozimé nebo jarní meziplodiny. Vikev huňatá pěstovaná na semeno nemá velké nároky na předplodinu. Zařazuje se po okopaninách nebo po obilninách.

SKLIZEŇ

Jarní vikve se sklízejí za 80 - 90 dní po výsevu, ozimé vikve za 240 dní po výsevu. Sklizeň probíhá podle fenofáze obilniny. Ve většině případů nejpozději v době květu 50 % vikví v porostu.

zdroj: Selgen, MZLU (Ing. Jiří Skládanka, Ph.D.)